Plány - ALPY 2001

Skupina Mont Blancu - 1. epizoda

9.8.2001 čtvrtek - Výstup na Rif. Gonella (3071m) - první část výstupu na Mt. Blanc
Počasí dnes neočekáváme nejlepší, mělo by být podobné jako včera. Zataženo s občasnými přeháňkami. Ale ono ne, ukázalo se že i tato předpověď byla příliš optimistická.

Auto necháváme na parkovišti v Courmayeru a odtud se přepravujeme autobusem na konečnou zastávku v údolí Val Veni. Obloha je plechová, ale neprší. Po necelém kilometru docházíme k místu kde byl kdysi most. Řeka je zde velmi divoká a nedá se nikde přeskákat. Zpět se nám nechce a jdeme tedy dál proti proudu podél řeky. Asi po půl kilometru, k našemu velkému překvapení, řeka mizí pod ledovcem. Šplháme na velkou morénu a brzy se dostáváme opět na značenou cestu. Konečně, protože na ledovci pokrytém velkou vrstvou kamení a trhlinami se necítíme zrovna nejlépe. Místy jsou totiž vidět v moréně propadliště.

A je to tady, začíná pršet.Vybalujeme nepromokavé oblečení a převleky na batohy. Jsme teprve u Lago delle Marmotte. Cesta se nyní stáčí prudce doprava a vede po levé (ortog.) straně ledovce Ghiacciaio del Miage. Asi po kilometru stezka končí a musíme sejít dolů na morénu. Cesta je to nepříjemná a ještě k tomu stále prší. Později se napojujeme na mužíky značenou cestu která vede po levé (ortog.) straně ledovce. Takto se jde stále po mírně se zvedající moréně 5km! Od půlky cesty je již zřetelně vidět chata Gonella, která je doslova přilepená na skále. Po více jak 5ti hodinách docházíme k místu, kde se ledovec začíná již zvedat a obnažovat. Je to přibližně na úrovní bočního ledovce Dome. Začínáme již být docela slušně promočeni. Po celém dni potkáváme první trekery, kteří sestupují dolů, daváme řeč a ptáme se zda se dají na chatě usušit věci, ti však jen potvrzuji naše obavy o proste horské chatě bez topení. Chystáme se vytahovat mačky a déšť nám odpovídá sílící intenzitou. Rozmýšlíme co dál. Po zvážení všech pro a proti se rozhodujeme pro návrat.

Zpáteční cesta trvá další 4hod, nemusím podotýkat že stále prší.

Pro návrat volíme pravou část ledovce. Od baru Combal se jde již po asfaltové cestě.
Takže takto "slavně" dopadl náš pokus o výstup na Mt. Blanc. Počasí nám letos tedy opravdu nepřeje. Začalo to před několika dny na Grande Jorasses a dnešek, ten stál tedy za to.
Původně plánovaný výstup ostruhou Brenvy je jen "smutnou" vzpomínkou.

Vracíme se tedy zpět do kempu pod Grande Jorasses. Dopíjíme zásoby piva a kouříme doutník.

Prší celou noc.

10.8.2001 pátek - Přesun do Chamonix
Máme před sebou poslední dva dny. Na žádný "velký podnik" už to není.

Opouštíme Itálii a Curmayer, a přes sedlo St. Bernard se vracíme zpět do Francie do Chamonix. Po ubytovaní v oblíbeném kempu Le Drus vyrážíme do města slídit se po předpovědi a najít nějaký tip na výstup. Předpověď na Sobotu je velmi dobrá. Listujeme průvodci v knihkupectví a nakonec najdeme cestu na které se všichni shodneme.

Jedná se o traverz z Aiguille du Midi na Aiguille de Plan. Bohužel již nemáme možnost v domě horských vůdců zjistit v jakém stavu je ledovec Mer de Glace, kudy vede druhá varianta pro sestupu z Aig. du Plan. Nakonec se rozhodujeme se pro návrat stejnou cestou, trochu i  proto, že zpáteční jízdenka na Aig. du Midi je podstatně levnější než dva jednocestné lístky.

Připravujeme se na zítřejší výstup a dosušujeme zbytek věcí.

11.8.2001 sobota - Traverz Aiguille du Midi - Aiguille de Plan
Kombinovaná cesta po skále a ledu. Potřebný je smysl pro rovnováhu a jistota kroku. Traverz vede z větší části po opravdu ostrém hřebeni, kdy z jedné strany máte pod sebou celé údolí Chamonix a na druhé straně ledovec Vallee.

Kolem 10hod vyrážíme z vrchlu Aig. du Midi po ostrém hřebeni východním směrem. Počasí je dnes takřka neskutečně krásné. Nulová izoterma je na 3500m takže sníh je krásně zmrzlý.

Překrásné výhledy jsou na celé cestě. Mt. Blanc, Mt. Blanc du Tacul, Mt. Maudit, Les Grandes Jorasses, Aig. du Geant, Chamonské jehly a spousta další vrcholů je jako vymalovaná.

V prvé řadě je ale nutno, se neustále dívat pod nohy. Šířka hřebene je tak akorát na dvě stopy. Cesta vede přes sedlo Col du Plan a Col sup. du Plan. V poslední třetině traverzu je nutné proslaňovat stěnu Rogon du Plan (3x30m). Nesleduje poslední sněhový výšvih a přibližně po 3 hodinách stojíme pod kamenným vrcholkem Aig. du Plan. Batohy a cepíny necháváme zde a bereme jen lano, karabiny a smyčky. Vrchol (obtížnost IV) je velmi malý o ploše jen asi 3x3, dělíme se o něj ještě se dvěmi Španěly. Kocháme se vrcholovými pohledy. Slnění je celých 60m.

Na hřebeni je celkem klid, je tu jen několik málo dvojic, valná většina z nich pak sestupuje dolů po ledovci Mer de Glace.

My se vracíme stejnou cestou, jelikož jsme si zakoupili zpáteční lístky na lanovku.
Cesta zpět je okořeněna náročným prostupem stěnou Rogon du Plan, kde jsme se v zaledněné spáře pořádně zapotili. V postupu nám částečně pomohlo fixní lano. Nemusí tu ale být vždy.

Sníh je již trošičku naměklý odpoledním sluníčkem, ale zase ne moc. Pořád nahoru a dolů. Jdeme celkem svižně, protože si nejsme jisti jak je to s odjezdem poslední lanovky. Nakonec ji bez problému stíháme.

Tuto cestu rozhodně doporučuji. Překrásné výhledy, slušná expozice, počítejte s délkou kolem 8 hodin.

Snad vás nalákají i některé fotografie.

12.8.2001 neděle - Dopoledne se ještě zastavujeme v Chamonix a pak již míříme domů. Asi 3 hod po půlnoci jsme šťastně doma.