Vysokohorská turistika
Lehce dosáhnutelné věci nepřinášejí štěstí
Gaston Rébuffat
21. 8. 1998 - Odjezd v odpoledních hodinách spacím autobusem z Brna
22. 8. 1998 - Ráno nucená přestávka řidiče v Obernbergu (nedaleko Brennerpas). Zde musíme čekat 10hod. Dopoledne drobně prší, odpoledne vykoukne slunce a vlastné až na malé vyjímky nám svítí po celý pobyt. Se mnou se vydává na tůru pouze jedna dvojice. Ostatní nevěří počasí a volí individuální výlety (většina to tu zná, už tu kdysi čekali). Už za tmy dojíždíme do sedla Carer-Pas. Parkujeme asi 1km za sedlem.
23. 8. 1998 - Nástup na tůru jsem plánoval u lanovky která vede na Kolnerhtt., ale autobus nás tam bohužel nemůže zavést (zákaz vjezdu vozidel delších 4m) Takže nastupujeme u Hot. Savov v sedle Karer-Pas po cestě 522 dále 549 na Kolnerhtt. Odtud již po plánované cestě na Alpl.H. s tím. že z časových důvodů vynecháváme Ferratu Lurenzi a od Rif. Passo Principe jdeme dále po 554 přímo na Alpl. H. Zde začínají lide reptat, když vidí kolik jich toho ještě čeká. Někteří již dokonce nechtějí jít dále a uvažují o noclehu na Rif. de Alberto. Díky duchu kolektivu, ale přece jenom všichni dorážíme na místo.
24. 8. 1998 - Odchod naplánován na 9 hodinu. Pro ty kdo chtějí na Maxmilianweg v 8.00. Po včerejšku však nikdo nemá náladu, tak to obíháme s přítelkyní Klárou sami. Po 594 šlapeme na Sellajoch. Na Plattkofel Htt. jsme kolem 11.30, tak ještě navrhuji variantu přes Plattkofel. Nadchlo to pouze asi 3 lidi, ale jen na chvíli, do kopce tedy šlapeme sami dva s Klárou. Je to moc pěkná tůra. V sedle Sellajoch už na nás čekají (asi 2hod) všichni mírné nabroušení. Předpokládal jsem totiž, že se bude spát v sedle a tudíž s tím, že budeme někam přejíždět jsem si hlavu nelámal. Spát jedeme na parkoviště za Penia (kousek za Canazei)
25. 8. 1998 - Sellajoch - Posnecker Kletterstaig - P. so Pardoi. Nejdou všichni, někteří to 'vzdali', až pod příchodem pod nástup do stěny. Na výstup na Piz Boe už bohužel nezbývá čas, i když nějací zájemci byli. Spát jedem na místo kde jsme byli včera.
26. 8. 1998 - Všichni mají strach, aby vydrželo počasí a tak přehazujeme plánované pořadí tůr. Dnes se jde tedy na Marmoladu. Od přehrady jedeme lanovkou k okraji lanovky. Dnes jsme v plném počtu. Přes ledovec vystupujeme na P.ta Penia. Zpět jdeme přes Forc.d. Marmolada a dále po 606 zpět k přehradě.
27. 8. 1998 - Část skupiny jde z P.so di Fedaia - Rif Pardon - Via Ferata delle Trience, některým se již na ferratu nechce tak to berou po úbočí. Dalši jeli na p.so Pordoi a vydali se na Piz Boe. Trošku jsme měli problém najit začátek Via Ferata delle Trience. Nejdříve jsme vylezli na M. Mesola a potom se tedy zase vrátili k biv. Bontadini. Nakonec tam došla nějaká skupina a od ni jsme vyzvěděli, ze nastup je tunelem. Přejíždíme k sedlu Passo Falzarego. Parkujeme u Rif. Bai de Dones
28. 8. 1998 - 10 nás nastupuje k výstupu na Tofanu di Rozes. Další voli mezi návštěvou Cortiny nebo výletem k Cinque Torri. Na Via G. Lipella je pěkná zima. Naměřil jsem 3 stupně. Krápníky a místy namrzlé lano a chodník dávají zapravdu. Poslední úsek ferraty od Tre Dita je mírné zasnéžen a jedno místo v posledním skalním výšvihu je dokonce silně zaledněno. Po diskusi zda pokračovat dále (mé se do toho s nimi tedy moc nechtělo) byla většina pro. Sestup potom po 403 a 412.
22. 8. 1998 - Ráno nucená přestávka řidiče v Obernbergu (nedaleko Brennerpas). Zde musíme čekat 10hod. Dopoledne drobně prší, odpoledne vykoukne slunce a vlastné až na malé vyjímky nám svítí po celý pobyt. Se mnou se vydává na tůru pouze jedna dvojice. Ostatní nevěří počasí a volí individuální výlety (většina to tu zná, už tu kdysi čekali). Už za tmy dojíždíme do sedla Carer-Pas. Parkujeme asi 1km za sedlem.
23. 8. 1998 - Nástup na tůru jsem plánoval u lanovky která vede na Kolnerhtt., ale autobus nás tam bohužel nemůže zavést (zákaz vjezdu vozidel delších 4m) Takže nastupujeme u Hot. Savov v sedle Karer-Pas po cestě 522 dále 549 na Kolnerhtt. Odtud již po plánované cestě na Alpl.H. s tím. že z časových důvodů vynecháváme Ferratu Lurenzi a od Rif. Passo Principe jdeme dále po 554 přímo na Alpl. H. Zde začínají lide reptat, když vidí kolik jich toho ještě čeká. Někteří již dokonce nechtějí jít dále a uvažují o noclehu na Rif. de Alberto. Díky duchu kolektivu, ale přece jenom všichni dorážíme na místo.
24. 8. 1998 - Odchod naplánován na 9 hodinu. Pro ty kdo chtějí na Maxmilianweg v 8.00. Po včerejšku však nikdo nemá náladu, tak to obíháme s přítelkyní Klárou sami. Po 594 šlapeme na Sellajoch. Na Plattkofel Htt. jsme kolem 11.30, tak ještě navrhuji variantu přes Plattkofel. Nadchlo to pouze asi 3 lidi, ale jen na chvíli, do kopce tedy šlapeme sami dva s Klárou. Je to moc pěkná tůra. V sedle Sellajoch už na nás čekají (asi 2hod) všichni mírné nabroušení. Předpokládal jsem totiž, že se bude spát v sedle a tudíž s tím, že budeme někam přejíždět jsem si hlavu nelámal. Spát jedeme na parkoviště za Penia (kousek za Canazei)
25. 8. 1998 - Sellajoch - Posnecker Kletterstaig - P. so Pardoi. Nejdou všichni, někteří to 'vzdali', až pod příchodem pod nástup do stěny. Na výstup na Piz Boe už bohužel nezbývá čas, i když nějací zájemci byli. Spát jedem na místo kde jsme byli včera.
26. 8. 1998 - Všichni mají strach, aby vydrželo počasí a tak přehazujeme plánované pořadí tůr. Dnes se jde tedy na Marmoladu. Od přehrady jedeme lanovkou k okraji lanovky. Dnes jsme v plném počtu. Přes ledovec vystupujeme na P.ta Penia. Zpět jdeme přes Forc.d. Marmolada a dále po 606 zpět k přehradě.
27. 8. 1998 - Část skupiny jde z P.so di Fedaia - Rif Pardon - Via Ferata delle Trience, některým se již na ferratu nechce tak to berou po úbočí. Dalši jeli na p.so Pordoi a vydali se na Piz Boe. Trošku jsme měli problém najit začátek Via Ferata delle Trience. Nejdříve jsme vylezli na M. Mesola a potom se tedy zase vrátili k biv. Bontadini. Nakonec tam došla nějaká skupina a od ni jsme vyzvěděli, ze nastup je tunelem. Přejíždíme k sedlu Passo Falzarego. Parkujeme u Rif. Bai de Dones
28. 8. 1998 - 10 nás nastupuje k výstupu na Tofanu di Rozes. Další voli mezi návštěvou Cortiny nebo výletem k Cinque Torri. Na Via G. Lipella je pěkná zima. Naměřil jsem 3 stupně. Krápníky a místy namrzlé lano a chodník dávají zapravdu. Poslední úsek ferraty od Tre Dita je mírné zasnéžen a jedno místo v posledním skalním výšvihu je dokonce silně zaledněno. Po diskusi zda pokračovat dále (mé se do toho s nimi tedy moc nechtělo) byla většina pro. Sestup potom po 403 a 412.
Minifotogalerie
Nejčtenější články:
- O autorech
- Czech Mountaineering expedition 2005
- Panoramatické záběry z hor
- Ničivá vichřice - Tatry
- Na střechu Evropy - traverz Mont Blancu (4807m) 1996
- Zimní tábor 2001
- Sloup - lezecká oblast
- Homohardcoreus - Drsný výlet 2003
- Alpy 2003 - Breithorn, Weisshorn, Aiguille du Peigne
- Přehled Tatranských výstupů