V pátek na večer absolvujeme první část školení před prvním sobotním samostatným seskokem z letadla. Je toho hodně. Končíme před půlnocí.
Sobota dopoledne je opět ve znamení teoretického a praktického školení, které je nutno před prvním seskokem absolvovat. Odpoledne je potom písemný test. Ráno nás ještě prohlíží lékař.
Součástí praktické části je nácvik v závěsu (viz foto), parakotoul pro případ přistání na záložním padáku, výskok z makety letounu. Odpoledne sedíme na doskočišti a pozorujeme seskoky ostatních parašutistů, ať již tandemistů, nebo samostatné seskoky.
Pozdě odpoledne "konečně" přijde řada i na nás.

Skáčeme na padácích Falcon Americké výroby. Jsou dobře říditelné a přistání na nich je povětšinou velmi měkké. Jsou navíc vybaveny automatickým otvíraním záložního padáku v případě problému.

Máme možnost si skočit i zítra. Neváham a skáču. Nedělní seskok je navíc spestřen výskokem z malého letadla, takže i technika výskoku se liši. Opět krátce nacvičujeme. Do letadla se vejdou pouze 4 lidé. Pilot, instruktor a dva studenti.

Je to perfekní zážitek, ale musím říci, že jízda na vodním skútru pře dvěma lety mi hladinu adrenalinu dokázala zvednou více.

Klárka dodává:
Sobotní den, kdy probíhá hlavní část kurzu je provázen přebytkem sluníčka.
Od brzkeho rána do sedmi večera probíhá teorie a tréning na trenažeru, nacvičováni výskoku z letadla a nakonec pozorování profíků, jak se to správně dělá. Dostala jsem z horka a čekání na naší letající Andulu úžeh a tak se mi do letadla nenastupuje zrovna nejlíp, nevím jestli mi je špatně z nervozity nebo z prehřátí.
Lojza náš instruktor otvíra dveře letada, abychom viděli jak jsme vysoko. Když přijde má řada tak skáču, i když až na druhý důraznější instruktorův pokyn). Svůj první seskok z 1300m se 40m volným pádem, který trval asi 3 sekundy bych přirovnala ke stavu bezvědomí z kterého mě vytrhlo až cuknutí a krásné fialové křídlo nad mou hlavou. No a pak už to byla jen pravá otočka, trochu jedu rychleji dopředu, levá, pravá a takhle až dolů asi po dobu 5 minut.
Trefa na cíl se mi moc nepovedla, minula jsem "jen" o 300m. Při doskoku jsem si nabila prdel, což přehlušilo mou bolavou hlavu. Je něco málo po osmé hodině večerní, slunce pomalu zapadá, nesu v náručí padák Falcon a zatim mi to nedochází, že jsem zrovna letěla...
Jelikož výšky zrovna nemám ráda, tak to byl prozatím můj největší adrenalín, nevim jestli k opakování najdu ještě někdy odvahu.

---

Ceny seskoků:
4100Kč - tandem s kameramanem
3500Kč - první samostatný seskok
800K - další seskok (nutno absolvovat do 1 roku od posledního seskoku)

My jsme byli na seskoky pozváni v rámci jedné firemní akce.

Ikarův let: