Na letošní podzimní víkend na kolech se vydáváme bez našich obvyklých parťáku Jajášů, neb si momentálně užívají někde v Hymaláji, pravděpodobně jsou teď na treku kolem Everestu.

Letos nám počasí jak se zdá podle předpovědi bude přát více než v posledních letech. V plánu máme přejezd hřebene Vsetínských vrchů a hřebene Javorníků se startem a cílem ve Vsetíně. Tato trasa je známá jako Velká vsetínská podkova. Délka trasy je něco mezi 90 až 100 kilometry a výškové převýšení je přibližně 3.000 metrů.

Z Vsetína startujeme kolem 9:30 za slunečného a studeného počasí. Ráno jsem doma na teploměru odečetl –3°C, ale na prvním kilometru, už je příjemněji.

První zastávku na bikerské mléko (čaj + Griotkou) dáváme na Vsackém Cábu (11,7 km; 785 m n.m), další pak na Soláni (24,9 km; 861 m n.m.), kde dáváme také polévku. Ze Soláně odjíždíme něco po 14 hodině. Přes Třeštík, Makovský průsmyk a Lamešné sedlo, kde je terén ještě řádně vlnitý a bahnitý, dojíždíme těsně po západu slunce (~ 18 hod) do osady Kasárne (49,8 km; 980 m n.m.). Závěrečný úsek po červené značce, asi 500 metrů je doslova rozrytý od těžby dřeva a tato část cesty je spíš kormidlování v rozbředlých bahnitých brázdách než pohodovým dojezdem při západu slunce.

Na chatu dorážíme zmordováni o vzhledu speleologických špinavců, daleci vymydlených elegantních bikerů z rána.

Nakonec místo na chatě Haferka, kde je plno ( mají zde sraz motorkáři), spíme na horském hotelu Fran, kde nám ubytování domluvil správce z Haferky. Do horského doupěte Haferka doporučujeme zajít na skvělé topinky s česnekem a na Hotelu Fran si jako třešničku na dortu dejte sladké palačinky s jahodami a pokud vám zbude více energie než nám tak i saunu, která je v ceně ubytování.

Nědělní ráno je již zatažené a tak se dnes budeme muset zahřát jen vlastní energií, bez podpory hřejivých slunečních paprsků. Před odjezdem ještě čistíme kola od největších nánosů bahna a mažeme olejem suché ševelící řetazy. Až po vrchol Krkostěná veda trasa mezi 850 – 1000 m.n.m s nejvyšším bodem Malý Javorník (56,8km; 1029 m n.m.). Na chatě Kohútka (64,1 km; 913 m n.m.), dáváme skvělou kyselicu a již méně dobrou gritku. Výstup na vrchol Makyta (71,6 km; 923 m n.m.) je hodně strmý a je tedy nutno kolo hodit na rameno. Po hřebenu jedeme až do sedla Radošov, odtud již sjíždíme do Huslenek a po silnici jedeme až do Vsetína.

Vsetínské vrchy

Vsetínské vrchy patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Toto pohoří, podcelek Hostýnsko-vsetínských vrchů, je ze severu ohraničeno Rožnovskou brázdou, z Jihu Javorníky a ze západu Hostýnskými vrchy. Do části tohoto pohoří zasahuje CHKO Beskydy, která je největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Jejich hřeben se táhne zhruba západo-východním směrem zhruba od toku Vsetínské Bečvy až po Makovský průsmyk na hranicích se Slovenskem. Nejvyšším bodem celého pohoří je vrchol Vysoká (1024 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Vsácky Cáb (841 m), Tanečnice (912 m) a Soláň (861 m). Prakticky celá tato oblast patří do povodí Vsetínské Bečvy, která se vlévá do řeky Moravy. Velká část pohoří je zalesněna, objevují se především smrkové a smíšené lesy či bučiny. Pokud jde o místní faunu, tak je prakticky stejná jako v sousedních Beskydech. Vsetínské vrchy jsou častým cílem turistů. Nejen v létě, ale také v zimě. Vždyť Soláň je známým lyžařským střediskem s dobrými sněhovými podmínkami. Další sjezdovky nalezneme v okolí Cábu. Administrativním centrem a nejdůležitějším turistickým střediskem je tady město Vsetín, kde (mimo jiné) stojí za shlédnutí renesanční zámek ze 17. století.

Javorníky

Hornatina na východě Moravy při hranicích se Slovenskem. Je součástí Západních Karpat. Na jihozápadě k Javorníkům přiléhají Bílé Karpaty, hranice probíhá Lyským průsmykem (vede tudy hlavní silnice a železniční trať na Slovensko). Na severovýchodě obklopuje Javorníky Hostýnsko-vsetínská hornatina, hranici tvoří Makovský průsmyk s údolím Vsetínské Bečvy. Nejvyšším vrcholem české části Javorníků je Malý Javorník (1 021 m n. m.). Je to také jediná tisícovka na české straně. Státní hranice v nejvyšší části pohoří sestupuje nezvykle z hřebene na severozápadní svahy. Ostatní tisícové vrcholy tak zůstávají na Slovensku a je jich zhruba 15. Nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník (1 071 m n. m.), pod kterým leží sporná rekreační oblast Kasárna (majitelé objektů na slovenské straně jsou Češi a přístupová silnice je také z Čech). Délka pohoří je přes 30 km, šířka 5 až10 km. Geologické složení poměrně jednotné, tvoří jej flyšové série pískovců, rozlámané na jednotlivé kry (části). Hluboká údolí a strmé svahy jsou v těchto nesoudržných materiálech častou příčinou sesuvů. Celé Javorníky jsou součástí CHKO Beskydy. Typickým rysem krajiny je rozptýlené osídlení a souvisle zalesněné hřebeny. Výchozími místy pro pohoří jsou obce v údolí Vsetínské Bečvy, jako například Velké Karlovice, Karolinka či Nový Hrozenkov. Klima hor odpovídá nadmořské výšce. Ideální oblast celoroční turistiky.

Odkaz na panorama v plném rozlišení.

Odkazy