O Paklenici jsem se dočetl kdysi dávno v Montaně. Když jsem se pídil po podrobnostech každý jen chválil. Musím dát za pravdu. Je tam pěkné polezeníčko na ostrém vápně. Od krátkých sportovních cest až po několika délkové "horské" výstupy, převážně v SZ stěně Anica Kuk.
Sportovní cesty jsou dobře odjištěny. Na více délkové lezení je potřeba již nějaké to lezecké nádobíčko. V tomto směru je skvěle zpracovaný místní horolezecký průvodce, který u každé cesty popisuje co si vzít s sebou. Výběr cest z tohoto průvodce naleznete na internetu Rock Climbing in Paklenica
29.4.1999 Čtvrtek -Těch 850 km jsme zvládli za 10 hodin. Jsem poprvé v Chorvatsku a tak je pro mne množství opuštěných domů kolem cesty přinejmenším zarážející. Jsme po cestě unavení tak si dáváme leháro na karimatkách na parkovišti. Lozíme na sportovních cestách v kaňonu. Dá se lozit jen po pravé straně potoka, kde vede cesta. V tomto období je v potoce ještě spousta vody a tak nástupy po levé straně jsou ve vodě. V létě potok pak úplně vysýchá.
30.4.1999 Pátek - Dopoledne lozíme opět v kaňonu. Odpoledne jdeme pak na Anica Kuk.
31.4.1999 Sobota - Dnes jdeme s Klárkou na Anica Kuk. Vybrali jsme si cestu Mosoraski v NW face Anica Kuk. Obtížnost 5 (3,4,4,4,4+,3,5,4,5). Délka 350m. Cesta je celá odjištěná. Nástup nelze minout, začíná u pomníku ve tvaru obrovské skoby s karabinou. Doporučuji být u nástupu brzo, neboť je cesta velmi frekventovaná a potom se načekáte na štandech.
1.5.1999 Neděle - Dnes jsme vstali později a tak jsme se už nedostali na horní parkoviště, které už bylo plné. Dnes lezeme opět v kaňonu. Kolem 19 hodiny vyrážíme domů. Na Rakousko-Slovinských hranicích máme malé problémy s autem, které nás zdržely asi 1.5 hodiny. Začala nám na celnici vařit voda. Problém byl v rozpojeném kabelu k ventilátoru. Servisman si naštěstí o nic neřek, i když musel přijet v 1 hodinu v noci ze 60km vzdáleného Gracu!



Rady a doporučení;
Voda - před příjezdem k bráně do parku je na malém náměstíčku vyveden vodovod. Další voda je mezi spodním a horním parkovištěm. Někde z kamenných svodidel je vyveden kohoutek. Je to na pravé straně (bráno od spodního parkoviště k hornímu).
Komáři - na skalách jsme je nepotkali, ale zato dole u moře je jich spousta. Velmi doporučuji nějaký Repelent!
Spaní - my jsme tábořily přímo v dědině u moře, nedaleko velkého hotelu. Jede se tam kolem takového smeťáku. První noc jsme tam byli sami. Druhou noc jsme ráno nechápali. V pátek v noci tam dojelo spousta lezců a stanů bylo všude spousta. Nutno podotknou. Že je tam spaní zakázáno, alespoň na to upozorňovala cedule v cesty. Kolem je spousta campů. Správce ve skalách nás zval příště znovu a říkal, že pro Čechy má ceny nižší.
Ceny - benzín levnější než u nás. Platit lze prakticky čímkoliv. Lépe ale vyměnit peníze v bance. U benzínky si většinou dají pro ně výhodnější kurz (I když stal se nám i opak)
Policie - doporučuji dodržovat předepsané rychlosti. Po cestě tam I zpět jsme potkali spoustu policajtů, kteří měřili rychlost. Měří i v noci.