Prodloužený květnový víkend u nás, na severní Moravě, předpovídá studené a uplakané dny, jižněji by mělo být výrazně lépe a taky že bylo.

Na lezecký výlet začínáme trošku netradičně, a to zastávkou v Budapešti v městských Széchenyiho termálních lázních. Jsme zde celé odpoledne a na večer se jdeme projít po Budapešti a zastavujeme se i na nějakou tu tradiční maďarskou dobrotu. Po tomto fakultativním výletu se přesunujeme už na parkoviště v Bajótu, kde spíme v autě. Není to přímo v Bajótu, ale jihovýchodně od něj u poutního místa sv. Marie. Odtud se dá pak jít po značené cestě do skal, cca 40 min. Druhá možnost je přejet autem do Bajótu a zaparkovat nad vesnici.

Skály jsou zde vápencové, a tak jsme zvědaví, zda to nebude oklouzané, jak to známe do nás např. z Krasu. Prozradím hned že nebylo.

V oblasti je cca 75 cest, v rozsahu od 3a po 7a, nejvíce je zde cest kolem obtížnosti 5b. Na dva dny je tu lezení dost. My jsme lezli v oblastech pod jeskyní Nagy-fal, Északi-fal, Szívek-fala a Pokol-fal. Kvůli hnízdění tu bylo pár cest zavřených (opaskováno).

Oblast stojí i za procházku, je zde několik zajímavých jeskyní a krásné výhledy na Dunaj.

Že je v Maďarsku nějaké lezení zjistila Klára o Velikonocích v Paklenici na jednom štandu, kde jsme se potkali s maďarkou lezeckou dvojicí a slovo dalo slovo.

Odkazy