Drátník

Hřebenovitý útvar asi 200 m dlouhý, běžící ve směru J - S, je na vrcholu zalesněného kopce mezi obcemi Blatiny a Samotín. Leží v centru CHKO Žďárské vrchy a pro svou polohu a pro blízkost "horolezeckých chalup" je nejnavštěvovanějším terénem Žďárských vrchů.

Drátník (775 m n. m.) tvoří několik věží v jižní části se stěnami 30 - 35 m vysokými. Severní část tvoří menší věže se stěnami 6 - 12 m vysokými. Na všech věžích jsou lezecké cesty převážně ve strmých až svislých západních stěnách. Východní stěny jsou (s výjimkou Orla) povolnější. Severně od hlavního hřebene jsou dvě menší věže, Archa a Pagoda. Západně, asi 50 m od hlavního hřebene, je dvojvěžka Pašerák a Zastrčená skalka.

Sokolí stěna

50 m široká a průměrně 35 m vysoká Z stěna Sokolí věže. Spodek střední části tvoří strmý skalnatý svah o výšce 5 až 8 m., který přechází ve vlastní stěnu, vysokou 10 - 25 m. Spodní partie stěny jsou přeťaty šikmo doprava běžící trhlinou. Hlavním vrcholem stěny a celého masívu je blok Sokol, vpravo od něho je nižší blok Otoman. Mezi nimi je plošina Stůl a štrbina Proluka s malým skalním oknem.

Čtyři palice

Skupina 3 velkých útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a jednoho nízkého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na JV okraji lesnatého hřbetu V od Křižánek. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly.

Paličatá (stěna vzdušných cest)

Ve středu skupiny stojící hlavní skála, mohutný hranatý útvar s téměř svislou, 30 m vysokou Z stěnou, ukončenou 4 mohutnými bloky - palicemi: jejich spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic odleva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta. Názvy štrbin odleva: Jukadlo, Zásek, Sedánek. 40 m široký podstavec skály tvoří 3 mohutné pilíře. Stěna je v údolní třetině přerušena výraznou římsou, zvanou Ochoz. Příchod na ochoz je zleva zezadu po široké travnaté lávce. Místy se římsa rozšiřuje v lávku (na středním pilíři má název Kazatelna), v pravé polovině je místy přerušena nebo mizí. Skála Paličatá je všude pevná.

Tip

Nedaleko je Milovský rybník s dobrým koupáním a také několik útulných hospůdek.

Odkazy