1. 8. 1997 - Odjezd z Přerova ve 20 hod (plánováno 16hod - Fred zaspal). Vimpy řídí celou cestu nonstop

2. 8. 1997 - Okolo 10 hod jsme na místě (na cestě mezi Cataeggio a PredaRosa). Snídáme, balíme batohy a stoupáme k Rif. Pouti

3. 8. 1997 - V 8 hod vstáváme a v 10 hod za pěkného počasí vyrážíme k M. Disgrazii. Ještě večer se vracíme k autu. Ve 22 hod jsme na místě. Přespíme na místě.

4. 8. 1997 - Vstáváme pozdě a jedeme hledat autoservis. Ve 14 hod je auto na zvedáku a mění se brzdový válec (136DM). Přesouváme se k Matterhornu do Cervinia. Na místě jsme kolem půlnoci. Po cestě se zastavujeme na koupel.

5. 8. 1997 - Cervinia (2006m) - Rif. Duca d. Abruzi (2802m) - Col de Leone (3580m). Chceme dojít na Rif. J.A.Carrel. Ve 3400m se náhle objeví bouřka s krupobitím. Pěkná mela. Kámen mi proráží díru do přilby. Pěkně jsme promokly a dostaly menší šok. Bouřka a hledání cesty u Lvího sedla nás pořádně zdrželo. Začíná se stmívat a my jsme nalezení v nepříjemném komíně, kudy normálka nevede ani náhodou. To už nám ale svítí na cestu čelovky. Ke všemu ještě musíme svítit na cestu Polákům, kteří jsou super nevybaveni (Jeden je na tom špatně i fyzicky). Přes skalní plotny a výšvihy se dostáváme ke kolmé stěně, na které je v koutě ocelový řetaz. Poláci se rozhodli, že tu přebivakují. My chceme dojít až na chatu. Podle výškoměru by měla být několik desítek metrů nad námi. Jenže někteří z nás už nemají sílu vylézt po řetaze nahoru a tak se připravujeme také k bivaku 3700m. Mezitím doráží ještě skupinka 5 Čechů - Pražáků. 4 hoši a jeden 65-letý horolezec! Ráno nám všem ukázal. Tolik energie na svůj věk. Takže se nás nakonec tlačí na skalní římse 12. Přivázaný zalézám do spacáku a žďáráku. To bude noc.

6. 8. 1997 - Ráno se rozhodujeme co dál. Hore či dole? Některým klukům se po včerejší zkušenosti pokračovat již nechce. Držíme partu a všichni sestupujeme novou cestou do Cervinia. Bagrujeme, odpočíváme. Hledáme směnárnu (nemáme liry ani benzín). Přejezd k MonteRose (Gressoney)

7. 8. 1997 - Odpočíváme, sušíme. Odpoledne se jedem podívat k lanovce, která by nás měla přiblížit k MonteRose. Avšak počasí i předpověď není dobrá. Proto se přesouváme do Švýcarska do Grindelwaldu.

8. 8. 1997 - Před polednem přijíždíme do Grindelwaldu. Sháníme mapu a informace o počasí. Kupujeme chleba (3.9CHF). Parkujeme nad Grindelwaldem (1130m) a vydáváme se na cestu k železniční stanici Eigergletcher (22hod). Po cestě je spousta borůvek.

9. 8. 1997 - V 5 vstáváme a před 7 se nám podaří vyrazit. Dva Španělé mají před námi asi 2 hodiny náskok. Po cestě je asi 25m komín který musíme jistit (lezení II-III). Cestu ve skále díky popisu v průvodci a občas nějakému mužíku zvládáme bez bloudění. Výše ve sněhu nám zase cestu ukazují stopy Španělů. Po cestě je jeden nepříjemný traverz ve sněhu, který opět jistíme. Na vrcholu Eigeru 3970 m jsem pár minut po dvojici Španělů. Cesta zpět se díky odpolednímu slunci stala značně nebezpečnou. Za patami nám hučí sněhové laviny. Donnymu se dokonce jedna přehnala přes hlavu, kdy se v poslední chvíli schoval za skalní výběžek.

10. 8. 1997 - Sestup od železnice k autu. Zase borůvky! Odjezd domů (14hod) příjezd do Domažlic 1:30.

11. 8. 1997 - Koupání na Babylóně, přejezd na vysočinu - Žďárské vrchy.

12. 8. 1997 - Lezení na Pasecké skále a na večer hurá domů.

Odkazy

www.cervinia.it