Víkendové lezení ve Vysokých Tatrách

Konec léta již takřka tradičně patří lezení ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Loni počasí nepřálo a víkend propršel. Letos se pobyt a lezené v okolí Zeleného plesa nesl ve znamení počasí k lezení přívětivému. Akci, tzv. letní tábor organizuje Horolezecký oddíl ve Frýdku-Místku, kam sice nepatříme, ale se všema se známe velmi dobře.

V pátek po práci skáčeme v pěti do auta a za něco málo přes tři hodinu jsme na parkovišti. Hodit batohy na záda a svižným krokem za svitu čelovek jsme za dvě hodiny na chatě u Zeleného plesa, známé také pod názvem Brnčálka (dříve Brnčálová chata). Většina je zde již od středy. Celkem se nás zde sešlo okolo dvaceti.

V sobotu jdeme s Klárou lézt na Kolový štít, byl jsem tam jen v zimě na skialpech, tak se tam chci podívat lezecky. Kolový štít leží v Malé Zmrzlé dolině a přístup v létě je do ní po zajištěné cestě vedoucí nejdříve kolem flašky vedoucí do Velké Zmrzlé doliny a pak traverzuje cesta do Malé Zmrzlé doliny. Cesta pod nástup nám zabere cca 2 hodiny. JV stěna je krásně před námi, a tak lezeckou trasu krásně sledujeme podle schématu z průvodce. Vybral jsem cestu Stredom steny od dvojice Šádek-Zlatník (V, V+). Z průvodce „Výstup je exponovaný, veľmi pekný, v pevnej skale, v súčasnosti najpopulárnejší výstup stenou. Stanovištia 2,3,4,5,6 sú odistené borhákmi, stanovište 1 -nitom.“

Výstup je pěkný, akorát borháky na stanovišti č. 5 a nít na 1, jsme nějak nenašli. Z vrcholového žlabu jsme šli ale doprava a pokračovali hřebenem již sólo na vrchol.

Sestup je dobře značený mužíky a cesta je vyšlapaná. V dolině je kromě nás ještě jedna lezecká dvojka (na Jastrabi veži), ale pěších, kteří šli na vrchol jsme ze stěny viděli minimálně 10. Cca 20 minut před chatu začíná drobně pršet. Celý den bylo víceméně oblačno, tak jsme rádi, že to vydrželo bez deště až skoro do konce.

Včerejší nástup a sestup nám dal docela zabrat, a tak na neděli jdeme na Žeruchovky, s nejasným plánem, neboť už tam máme skoro všechno přelezené. Parťáky nám dělají Dan s Davidem. Ti mají zdá se jasno a nabíhají do cesty Korsvoldov tanec (VII). Moc to neřeším a hledám směr kterým jsem ještě nelezl. Nalevo od nich vidím nýt. Dolezu k němu a cesta zdá se od něj ubíhá doleva, zdá se mi to težké, tak pokračuji pořád rovně, no něco se podaří založit, na rampě se pak napojuji na cestu pilierom Klíma-Linhart a takám to až ke štandu na velké travnaté polici, dlouhá délka, okolo 55m, došel mi materiál. Dobírám Kláru, ta se už začíná těšit na sundání pytle v další délce, kde před dvěma lety utekla z pod převisu za hranu do cesty pilierom Klíma-Linhart. Letos převis překoná lehce a její oslavným pokřikem za převisem dává najevo že je náramně spokojená. Na konci se potkáváme s klukama a společně slaňujeme 2x60m.

Cesta domů už tak neubíhala, kolon bylo více než dost. Těšíme se na Tunel Višňové, plánované otevření přelom roku 2024/2025, uvidíme.

Doma se snažím zjistit, co je to za novou cestu ve Východná Žeruchova veža. Na FB jsem hodil dotaz, a dozvídám se, že cesta je z roku 2019 a jmenuje se Fantomas, klasifikován za VIII. První délka, tu jsme nelezli, je za VIII a druhá pak je za VII+.

Odkazy