Alphubel, hora dvou tváří. Východní strana je obrovský ledovec s dlouhým plochým vrcholem. Západní strana je zase skalní stěna s dvěma výraznými hřebeny, každý ční z jedné strany vrcholové plošiny. Z vrcholu jsou krásné výhledy na Mischabelgroup, Monte Rosu a Matterhorn.

Do Tasche přijíždíme kolem 17 hod v sobotu 28. července. Po dlouhé cestě (~1200 km) se už těšíme na odpočinek. Pivko, stan, pivko, večeře, pivko a do drobný déšť na zahání do spacáků. Předpověď je na následující tři dny příznivá, což je paráda.

Než nám ráno uschne mokrý stan, máme čas v klidu posnídat a nabalit si věci do batohů. V  plánu je vystoupat na dvě čtyřtisícovky, Alphubel a na sousedící Taschhorn.

Dnes se přesouváme z osady Ottavan na chatu Tasch hut, což je jen příjemných cca 500m výškových metrů. Z  Tasche se dá totiž dojet autem až do výšky 2214m na parkoviště u osady Ottavan (Taschalp). Před večeří se ještě jdeme projít do cca 3500 m, ať si trošku zvykáme na výšku.

Na chatě zjistíme, že si Klárka omylem vzala moje staré mačky, místo svých. Trošku mne to naštvalo, ale nakonec na její boty pasují dobře, akorát ty hroty už moc dlouhé a ostré nejsou. Klára je ale pilná a zapůjčeným pilníkem uvádí mačky do lepší kondice. A na kutě, protože snídaně je v 3:15.

Z chaty vyrážíme jako obvykle poslední. U paty ledovce, kde začíná zrovna svítat, docházíme několik skupin. V sedle Alphubeljoch docela profukuje a hřejivé sluneční paprsky je už také docela příjemně cítit. Vyměňujeme jednu hůl za cepín, cesta totiž pokračuje dále po sněhovém hřebeni. Poslední ledový výšvih je strmý a exponovaný. Některé skupiny zde jistí šrouby do ledu, jedna se dokonce vrací zpět. Opatrnost je na místě, ale pokud umíte stát jistě na mačkách a používat cepín, nemělo by Vás to zastavit. Pro návrat je ale za těchto podmínek lepší sestup východní stěnou do sedla Alphubeljoch.

Krásné počasí je pak odměnou za vrchol. Včera na chatě jsme se nakonec rozhodli, že z vrcholu sestoupíme do sedla Mischabeljoch, kde je i stejnojmenný bivak. Z bivaku pak druhý den půjdeme na vrchol Taschorn.

Sestup severním hřebenem k chatě není dlouhý, ale kombinace sněhu ledu a skály obtížnosti II, cestu přece jen trošku zpomaluje. Na chatě jsme jako druhá skupina. Je tu pěkně vytopeno a dokonce od nich dostaneme k večeři polévku a brambory. Nakonec se bivak zaplní 13 horolezci. Všichni chtějí zítra na Taschorn.

Pokračování - Täschhorn (4 491 m n.m.)? Děkuji, raději už ne!

Může se hodit

Odkazy