Kežmarský štít. Horolezci je vyhledávaná jižní stěna vysoká asi 550 m. Poskytuje všechno, co si jen horolezec může přát - plotny, komíny, pilíře. V této stěně je možné nájít cesty od najlehčích až po najtěžší plotnové lezenie do IX. stupně obtížnosti.

V pátek dorážíme do Euro kempu u Tatranské Lomnice později než bylo plánováno. Loupež v bance na Slovensku a následné policejní kontroly vytvořili na cestách pořádné kolony.

V sobotu je docela škaredě, velká oblačnost s mrholením. Společně s novomanželi Biolkovými a všema dětma stoupáme ze Starého Smokovce přes rozcestí ke Slavkovskému štítu (modrá z.) na magistrálu a dále na Hriebenok (červená z.). Kolem Vodopádů Studeného potoka (zelená z.) docházíme v tomto uplakaném počasí na Zámkovského chatu 1475m (modrá z., červená z.). Zde baštíme a maže zpět do Smokovce. Tentokrát již nejkratší cestou.

Na neděli jsem domluven s klukama z HO, že společně polezeme na Kežmarák. Ráno kolem 6:15 startuji z Tatranské Lomnice za klukama na Skalnaté pleso, kde spali. V kempu bylo škaredě, ale již z Tatranské Lomnice 848m prosvítalo skrze mraky a bylo tušit, že dnes budě pěkně.

Za necelou 1,5h jsem na Skalnatém 1751 m. Lezu s Tondou a Jura s Palcem. Za 6 hodin jsme na vrcholu Kežmarského štítu 2556m, kde nás za odměnu čekali nádherné rozhledy. Sestupujeme do Skalnaté doliny přes Huncovského sedlo.

S největší pravděpodobností jsme lezli cestu Lipka-Swiecicki (V). Cesta má společný začátek s Pravým vhlbením - Puškáš a napojuje se později na Birkenmajerovu cestu.

Odkazy