Čertovy skály - lezecká oblast

Čertovy skály u obce Lidečko, jižně od Vsetína, tvoří asi 150 m dlouhá, z okolního terénu vypreparovaná pískovcovo-slepencová lavice se stěnami až 25 m vysokými. Z hřebene vystupují jednotlivé vrcholky: Hladká, Čertova stěna, Plochá a Kolébka.

Čertovy skály jsou chráněným přírodním útvarem a horolezecká činnost je povolena jen členům organizaci sdružených v UIAA, kteří také mají možnost tábořit na louce u říčky Senice přímo pod skalami.

Z důvodu eroze svahů je zakázáno vstupovat do erodovaných ploch a doporučeno sestupovat slaněním.

Předpověď udává horký letní den, ale nakonec je na skalách celkem příjemně, oblohu zakrývají po většinu dne mraky, odpoledne se pak zatáhne ještě víc. Jinak v letních dne zde bývá pořádně horko, slunce se opírá do stěn celý den.

Začínáme již takřka tradičně kratší ale pěknou sokolíkovou spárkou Puklina 5. Hnedle vedle napravo vede další pěkná cesta již delší cesta Jarcovská 6. Klíčové místo je v prostřední části kde je hladká stěna s dlouhým přesahem do díry, Klárce to tu moc nesedí, ale nakonec to vždy pěkně přeleze. V horním převisu jsem se zase dlouho nemohl poskládat já. Stále pokukáváme kdy už bude volno na cestě Žlábek 6- která je na začátku stěn. Je zde pořád plno, cesta patří k těm nejkrásnějším a také i nejlezenejším zde. Než se uvolní lezeme ještě cesty Goldefusova 5 a Olinova 5+. Konečně je Žlábek volný, jdeme na to. V horní části v posledním převise se ohlížím dolů a vidím pod skalou asi 20 turistů kteří mne pozorují. Před takovým publikem jsem ještě nelezl. Můj dolez na vrchol je pak odměněn hromadným potleskem ;-). Docela příjemné.

Celý den pod skalami probíhají Hasičské závody družstev (nahodit agregát, natáhnout hadice, trefit se do terče proudem vody), tak si tam jdeme po lezení na pivko ...

K Čertovým skalám se vztahuje i následující pověst

Před dávnými časy žil v Lidečku zámožný sedlák, který měl jedinou dceru. Jmenovala se Rozina a byla naneštěstí hlupkavá. Ráda chodívala k muzikám, ale žádný nechtěl brávať chudinku do tance. Jednou šla také Rozina k muzice, ale stála tam pořád v koutě až pravila: "Kdyby už raději čert přišel a vzal mne do tance." Než dořekla poslední slovo, ejhle! Kde se vzal tu se vzal, vkročil do hospody vyšňořený pán. Ten vyhlídl si hned Rozinu a tančil s ní potom až do večera. Rozina byla velmi ráda, že tančí s takovým pánem a až večer spatřila, že má koňské kopyto. Velmi se ulekla a už věděla, že ten pán nikdo jiný není, než čert sám. Rychle utíkala domů, probudila matku a vyprávěla jí svou příhodu s čertem. Když si na druhý den čert pro Rozinu přišel, pravila mu chytrá gazděna: "Nedám ti dcery dříve, dokud neobrátíš vodu (Senicu) hore Lidečkem. Ale musíš to vykonať přes noc, než kohút zazpívá." Čert pak chodil po chalupách a krútil kohútom krky. Ještěže chytrá gazděna svého kohúta pod necky schovala. Navečer začal čert nosiť skaly, velké jak domy a ukládať vedle sebe. Když poslední skalu nesl, pustila gazděna kohúta na střechu. Ten zakokrhal, čert upustil skalu a utekl. Dodnes jsou na ní vyznačené jeho záda a pazúry.

Souřadnice WGS84

Lidečko (445 m n.m.)
     Lat: 49° 12´ 13.00¨
     Long: 18° 3´ 0.00¨

Odkazy