Skialpinismus
Štestí musí horolezci přát. Nesmí se na ně ale spoléhat
Hermann Buhl
Sjezd po ledovci Vallée Blanche
Chamonix, Francie13. duben 2003
Aktéři: Eva, Jirka, Klárka, Michal
|
Vallée Blanche je 17 kilometrů dlouhý sjezd mezi nejkrásnějšími scenériemi Alp. Sjezd má převýšení 2750 metrů. Patří mezi nejdelší na světě. Většina sjezdu vede po ledovci a není nijak značená. Ledovec je trhlinatý, obezřetnost je namístě, tomuto volnému lyžování musí odpovídat vaše vybavení: lano, úvazek, lavinový pips. Pohyb na ledovci je nevyzpytatelný, pokud se rozhodnete jet projetou cestou neznamená to že je bezpečná! Počasí se také může rychle změnit. Je dobré být připraven na jakoukoliv nepřízeň počasí (mlha, vítr, mráz) a různé sněhové podmínky. Sjezd začíná ve značné nadmořské výšce a váš organismus na ni nemusí reagovat nejlépe.
Při pěkném počasí je na Vallée Blanche značné množství lidí. Sjezd lze začít z Francouzské nebo Italské strany.
Start z Francie: Lanovkou z Chamonix na vrchol Aiquille du Midi (3842 m). Sestup na ledovec vede po exponovaném hřebeni. V lyžařské sezóně je zajištěn lany, mačky nejsou obvykle potřeba. V létě jsou lana odstraněna a mačky se hodí. Začátek sjezdu sleduje J stěnu Midi, dále kolem východní strany Gros Rognon, jižního úpatí Pyramide du Tacul, poté zatočit doleva (S), zde se obě cesty (francouzská a italská) spojují.
Sjezd pokračuje po mírném ledovci dále na S, kolem úpatí Petit Rognon a Géant Icefall. Tento ledopád je nejprudší částí Vallée Blanche. Jsou tady různě formované ledovcové trhliny. Při dobrém počasí se tu může vytvořit zácpa a je potřeba dávat pozor na nezkušené lyžaře.
Za Géant Icefall je nalevo chata Requin Hut. Je to dobré místo na svačinu, nebo lze slyžovat ještě níže pod chatu (Salle a Manger), kde je dobrý picnic spot.
Z Salle a Manger se sklon ledovce zmenší a je odtud několik variant kudy sjíždět. Z ledovce Mer de Glace vede k železniční stanici Montenvers krátká lanovka. K stanici je také možno vystoupat po malé ferátě nalevo (cca 400 m) od lanovky. Při dostatku sněhu lze dojet na lyžích až do Chamonix.
V tomto období (polovina dubna) se dá spát v Chamonix pouze ve dvou campech. Ostatní jsou povětšinou otevřeny až od 1. června. My (Eva, Jura, Klára, Michal) jsme zakotvili v campu Les Rosieres (Les Drus je druhá možnost).
Ráno se nám podařilo z Chamonix vyjet první lanovkou nahoru na Aiguille du Midi. Na vrcholu trávíme spoustu času kocháním se na okolní i vzdálené vrcholky hor. Počasí je prostě fantastické, viditelnost dokonalá a půl metru čerstvého prašanu je příslibem dobrého lyžařského zážitku, teploměr ukazuje mrazivých –13°C. Navštívit všechny vyhlídkové terasy Midi není možné, pokud zde člověk nechce trávit půl dne. Já jsem tu osobně potřetí a příště vím kam ještě zajít, kde jsme ještě nebyl. Výlet na Aiguille du Midi rozhodně doporučujeme, je to fantastické vyhlídkové místo.
Lanovka zásobuje neuvěřitelnou rychlostí vrchol davy lyžařů a turistů. Kabinka lanovky pojme (1. úsek - 75, 2. úsek - 65) lidí a jízda na každém úseku trvá 10 minut. Z ledovcového tunelu na Midi je sestup exponovaným hřebínkem zajištěn lany a sítěmi, takže ani mačky nevytahujeme. K Gross Rognonu jedeme po běžné linii sjezdu. Dále ale odbočujeme prudce doleva strmým svahem. Tady jsou již trhliny a prudký svah. V místě Géant Icefall se napojujeme na normální trasu, po které sjíždí drtivá většina lyžařů. Celou cestu jsou neskutečně krásné výhledy na okolní štíty. Naše fotoaparáty jsou neustále v pernamenci.
Rozhodujeme se pro krátkou zastávku na chatě Requin Hut. Odtud pozorujeme houstnoucí zástupy lyžařů a tvořící se občasné zácpy v místě Géant IceFall. Z chaty se nevracíme hned zpět na ledovec, ale nalézáme možnost sjezdu strmých svahů severně za chatou ( je to nejprudší a nejlepší část lyžovačky). Poté se opět napojujeme na běžnou cestu, která vede již po mírném ledovci. Víme, že sněhu je již málo a do Chamonix musíme dojet vláčkem ze stanice Montenvers. Z okraje ledovce vede k zastávce lanovka. My volíme malé zpestření a vystupujeme po soustavě kolmých žebříků s lyžemi připnutými na batohu. Na terase zastávky s výhledem na elegantní stěnu Dru se dlouho sluníme a děláme fakultativní výlet do skalního tunelu s výstavkou krystalů, které byly nalezeny v oblasti Mont Blancu. V Chamonix kupujeme bagety a jedeme sbalit stany do campu. Poté se přesouváme do vesničky Argentiere, kde se ubytováváme v hostalu Guest house le Belvédère. Na večer využíváme možnost saunování. Otvíráme láhev vína, probíráme dnešní zážitky a těšíme se na následující dny.
Tento sjezd byl zařazen na úvod skialpinistické tůry Haute Route, na kterou se zítra vydáváme, hlavně z aklimatizačních důvodů a také samozřejmě kvůli okouzlující scenérii. Celkem nás čeká 6 etap s cílem v Zermattu. Více jak 100 km a 8000 metrů převýšení. Snad nám letos bude přát počasí více než před dvěma lety.
The Vallee Blanche from chamonix.net
Compagnie du Mont-Blanc - Aiguille du Midi
Data pro GPS (track log)
Při pěkném počasí je na Vallée Blanche značné množství lidí. Sjezd lze začít z Francouzské nebo Italské strany.
Start z Francie: Lanovkou z Chamonix na vrchol Aiquille du Midi (3842 m). Sestup na ledovec vede po exponovaném hřebeni. V lyžařské sezóně je zajištěn lany, mačky nejsou obvykle potřeba. V létě jsou lana odstraněna a mačky se hodí. Začátek sjezdu sleduje J stěnu Midi, dále kolem východní strany Gros Rognon, jižního úpatí Pyramide du Tacul, poté zatočit doleva (S), zde se obě cesty (francouzská a italská) spojují.
Sjezd pokračuje po mírném ledovci dále na S, kolem úpatí Petit Rognon a Géant Icefall. Tento ledopád je nejprudší částí Vallée Blanche. Jsou tady různě formované ledovcové trhliny. Při dobrém počasí se tu může vytvořit zácpa a je potřeba dávat pozor na nezkušené lyžaře.
Za Géant Icefall je nalevo chata Requin Hut. Je to dobré místo na svačinu, nebo lze slyžovat ještě níže pod chatu (Salle a Manger), kde je dobrý picnic spot.
Z Salle a Manger se sklon ledovce zmenší a je odtud několik variant kudy sjíždět. Z ledovce Mer de Glace vede k železniční stanici Montenvers krátká lanovka. K stanici je také možno vystoupat po malé ferátě nalevo (cca 400 m) od lanovky. Při dostatku sněhu lze dojet na lyžích až do Chamonix.
V tomto období (polovina dubna) se dá spát v Chamonix pouze ve dvou campech. Ostatní jsou povětšinou otevřeny až od 1. června. My (Eva, Jura, Klára, Michal) jsme zakotvili v campu Les Rosieres (Les Drus je druhá možnost).
Ráno se nám podařilo z Chamonix vyjet první lanovkou nahoru na Aiguille du Midi. Na vrcholu trávíme spoustu času kocháním se na okolní i vzdálené vrcholky hor. Počasí je prostě fantastické, viditelnost dokonalá a půl metru čerstvého prašanu je příslibem dobrého lyžařského zážitku, teploměr ukazuje mrazivých –13°C. Navštívit všechny vyhlídkové terasy Midi není možné, pokud zde člověk nechce trávit půl dne. Já jsem tu osobně potřetí a příště vím kam ještě zajít, kde jsme ještě nebyl. Výlet na Aiguille du Midi rozhodně doporučujeme, je to fantastické vyhlídkové místo.
Lanovka zásobuje neuvěřitelnou rychlostí vrchol davy lyžařů a turistů. Kabinka lanovky pojme (1. úsek - 75, 2. úsek - 65) lidí a jízda na každém úseku trvá 10 minut. Z ledovcového tunelu na Midi je sestup exponovaným hřebínkem zajištěn lany a sítěmi, takže ani mačky nevytahujeme. K Gross Rognonu jedeme po běžné linii sjezdu. Dále ale odbočujeme prudce doleva strmým svahem. Tady jsou již trhliny a prudký svah. V místě Géant Icefall se napojujeme na normální trasu, po které sjíždí drtivá většina lyžařů. Celou cestu jsou neskutečně krásné výhledy na okolní štíty. Naše fotoaparáty jsou neustále v pernamenci.
Rozhodujeme se pro krátkou zastávku na chatě Requin Hut. Odtud pozorujeme houstnoucí zástupy lyžařů a tvořící se občasné zácpy v místě Géant IceFall. Z chaty se nevracíme hned zpět na ledovec, ale nalézáme možnost sjezdu strmých svahů severně za chatou ( je to nejprudší a nejlepší část lyžovačky). Poté se opět napojujeme na běžnou cestu, která vede již po mírném ledovci. Víme, že sněhu je již málo a do Chamonix musíme dojet vláčkem ze stanice Montenvers. Z okraje ledovce vede k zastávce lanovka. My volíme malé zpestření a vystupujeme po soustavě kolmých žebříků s lyžemi připnutými na batohu. Na terase zastávky s výhledem na elegantní stěnu Dru se dlouho sluníme a děláme fakultativní výlet do skalního tunelu s výstavkou krystalů, které byly nalezeny v oblasti Mont Blancu. V Chamonix kupujeme bagety a jedeme sbalit stany do campu. Poté se přesouváme do vesničky Argentiere, kde se ubytováváme v hostalu Guest house le Belvédère. Na večer využíváme možnost saunování. Otvíráme láhev vína, probíráme dnešní zážitky a těšíme se na následující dny.
Tento sjezd byl zařazen na úvod skialpinistické tůry Haute Route, na kterou se zítra vydáváme, hlavně z aklimatizačních důvodů a také samozřejmě kvůli okouzlující scenérii. Celkem nás čeká 6 etap s cílem v Zermattu. Více jak 100 km a 8000 metrů převýšení. Snad nám letos bude přát počasí více než před dvěma lety.
Odkazy
Guest house le BelvédèreThe Vallee Blanche from chamonix.net
Compagnie du Mont-Blanc - Aiguille du Midi
Data pro GPS (track log)
Minifotogalerie
Nejčtenější články:
- O autorech
- Czech Mountaineering expedition 2005
- Panoramatické záběry z hor
- Ničivá vichřice - Tatry
- Na střechu Evropy - traverz Mont Blancu (4807m) 1996
- Zimní tábor 2001
- Sloup - lezecká oblast
- Homohardcoreus - Drsný výlet 2003
- Alpy 2003 - Breithorn, Weisshorn, Aiguille du Peigne
- Přehled Tatranských výstupů