Poprvé jedeme na cely týden do Tater, letošní Zimní tábor našeho domovského oddílu HO SSK Vítkovice se konal první týden v Březnu na Zbojnické chatě ve Studené dolině. Po pátečním Horolezeckém plese nejsme schopni nastoupit náš pobyt v plánovanou Sobotu a tak do Velké Studené doliny vystupujeme za hustého snězení v Neděli odpoledne. Těžké batohy na zadech a 2 a ½ hodinové stoupáni očistily naše těla z posledních zbytku slivovice.
Nová Zbojnická chata má již 3 roky a je jednou z nejhezčích v Tatrách, objednané polopenze jsme blahořečili a na každou večeři se těšili, správce chaty a šéfkuchař pan Zahor je muž na svém místě.
Sněhové podmínky bohužel byly špatné, sníh byl sypký, travky nedržely. Lezeni bylo tedy spíše skalní a nebo čistě ledovcové na Veverkáči a Grosově ledu níže v dolině. Kromě dvou prvních dnů bylo celý pobyt neskutečně krásné slunečné počasí.

V Pondělí jsme se za mlhy a sněžení vypravili s Jirkou hledat ledy v Divej věži ale žádné tam letos nenarostly, menší led byl vidět ve Vesternovej věži, ale nejisté sněhy na kuličkách nás zastavily od přístupu k němu. Nakonec jsme se na lyžích spustili až dolu k Veverkovemu ledu, který Jirka úspěšně vytáhl. Na slanění je na levé straně nový štand na dvou nýtech s řetězem.
Veverkov ledopád – II/4, 1 délka, do 80°

Útery je první slunečný den a cely oddíl se vypravujeme na skialpinistickou turu na Teryho chatu (2.015 m) přes Priečne sedlo (2.352 m). Je to skvěly výlet, včerejší prašan před námi prošla jen skupina 5ti francouzů, které z Teryny vidíme stoupat dal do sedla Barannich rohu. Náš oddíl oddychuje po vzrušujícím sjezdu u Miry Jilka na Teryne a posilněni panákem Horca, na který nás všechny pozval Švidry se spouštíme na Zamkovského chatu (1.475 m). Od tudy je to už jen krátký sjezd k rozcestí nad Rennerovou chatičkou a od tamta rychle zpátky na Zbojničku. Po cestě si prohlížíme Veverkač a Grózsov led, které jsou pěkně narostle.

Středa je pro nás s Jirkou ve znamení skalního lezeni na Střeleckou vežu – levým pilířem v Jižní stěně je to pěkné lezení na sluníčku. Na vrchol je to 8 délek na vrchol, poslední 3 délky vrcholovými sněhy. Po 16:00 hodině prolézáme skalním oknem na vrchol.

Ve čtvrtek vyrážíme s Tondou a Petrem na skialp. Od chaty krátce sjíždíme k ústí dolinky nad Vareškovým plesem, kterou poté stoupáme do Slavkovského sedla (2.274 m). V sedle je slušná převěj do Slavkovské doliny, scházíme proto asi 15m a poté již sjíždíme. V Slavkovské dolině se na radu Luďka držíme v pravé části a v kosodřevině jedeme podle potoka. Po krátkém boji jsme na magistrále po které pokračujeme na Slezský dům (1.670 m). Zde dáváme malé občerstvení. Další směr vede Velickou dolinou do sedla Polský hrebeň (2.199 m). Ze sedla krátce scházíme do Zmrznutého kotle. Dále pokračujeme traversem pod sedlo Prielom (2.288 m). Ze sedla nás čeká již jen sjezd na Zbojnickou chatu (1.960 m).

Pátek sjíždíme na lyžích pod Grózsov led. Klárka tahá první délku. Vršek dolézám já. Dále již nepokračujeme a slaňujeme. Dole čekají totiž další dva zájemci o lezení a již jsou čekáním řádně promrzlí. Led je hodně tříštivý a neustále dolů posíláme „tuny“ ledu. Slanění je akorát na 60m z  dobrého štandu (5 provázaných skob).
Grózsov led – spodní část, II/2+, dvě délky, 50° až 75°
Grózsov led – horní část, II/3+ až 4 podle podmínek a variant, jedna délka, 70° až 85°
Po návratu na chatu jdeme ještě na lyžích do sedla Malý závrat (2.270 m). Za sedla jsou krásně vidět čerstvé oblouky do doliny Rovinky které tam namalovala skupinka z oddílu jdoucí déle do Bielovodské doliny a Svišťovou dolinou přes sedlo Prielom na chatu.

Sobota je ve znamení odjezdu. Všichni dopoledně odjíždějí domů. My ještě zůstáváme a jdeme na lyžích na Svištový štít (2.382 m). Odjíždíme večerním vlakem.

Heslo týdne: „…, hlavně že jsme z domu!“

Krátké zhodnocení zimního tábora od předsedy oddílu:

Zimní tábor našeho oddílu byl tentokrát opět po dvou letech na Zbojandě. Termín 1. - 8. 3. Nám vyšel i co se týče počasí a tak jsme přijeli domů opálení a spokojení. Účast byla menší než se předpokládalo, hodně lidí se na výročce hlásilo as nakonec nás jelo do Tater jenom 8. Ještě, že se přidali kluci z Metasportu.
Sportovalo se každý den. I když byly špatné podmínky na lezení - málo sněhu, špatný led - vylezli jsme několik pěkných cest a strávili hodně času na skialpech. Výstupy a túry nebyly špičkové, spokojenost byla velká . Večírky a mariáš měly rovněž dobrou kvalitu.
Jen více takových zimních táborů!!! Kam příště????

Panorama ze Svišťového štítu