Josef Psotka společně s Ang Ritom a Zolom Demjánom po přelezení jižního pilíře vystoupil na vrchol Mount Everestu. Zahynul při zestupu z Jižního sedla.

Po přelezení jihozápadní stěny Mount Everestu Boningtonovou cestou alpským způsobem ve dnech 14. – 17. 10. 1988, vystoupil Josef Just 17. 10. 1988 na vrchol Mount Everestu. Při zestupu z jižního vrcholu zahynuli Dušan Becík, Petr Božík, Jaroslav Jaško a Josef Just.

Memoriál je určený pro horolezce, skialpinisty, horské vůdce, členy HZS, pozvané účastníky a horské bežce.

Trasa vysokohorského běhu:

Sliezsky dom – Polský hřeben – Zbojnická chata – Priečné sedlo – Téryho chata – Zámkovského chata – Hrebienok – Sliezsky dom

Délka tratě 25 kilometrů, výškové převýšení cca 3100 metrů.

Start – cíl 1670 m, trať v rozmezí nadmořské výšky 1263 – 2352 m n.m.

Časovky:

1. Sliezsky dom - Polský hřeben
2. Kotlinka pod Malým Závratom – nástup do žlabu do Pričneho sedla
3. Hrebienok – Sliezsky dom

Více informací o závodě na stránkách JAMES.

XIX. Ročník

Výsledky

bez rozdielu kategórií

1. MADAJ Milan, IAMES Bobrovec, 56:59
2. BLAŠKO Milan, Sport Klub Rysy, 1:01:19
3. KACINA Branislav, IAMES Trenčín, 1:01:28

muži

1. MADAJ Milan, IAMES Bobrovec, 56:59
2. KACINA Branislav, IAMES Trenčín, 1:01:28
3. SVÄTOJÁNSKY Peter, ŠKP Štrbské Pleso, 1:01:56

ženy

1. MADAJOVÁ Jana, SK Žiarska dolina, 1:19:22
2. LACKOVIČOVÁ Lenka, ŽP Šport Podbrezová, 1:25:58
3. JURINOVÁ Beata, SK Žiarska dolina, 1:27:40

muži nad 50 rokov

1. MIKUŠTIAK Jaroslav, HK Tatrín Ružomberok, 1:17:19
2. DOKOUPIL Vítězoslav, KAS Olomouc, 1:20:46
3. HAZUCHA Ján, Slávia TU Zvolen, 1:21:13

muži nad 40 rokov

1. BLAŠKO Milan, Sport Klub Rysy, 1:01:19
2. OHRÁDKA Pavol, IAMES Vysoké Tatry, 1:14:26
3. HAMZA Ľubomír, Chata Havrinovo, 1:19:17

 kompletní výsledky

Střípky:

• příští ročník je již dvacátý
• trasa prvního ročníku vedla tzv. spodní variantou. Sliezsky dom – Tatranská Polianka (po cestě) – Starý Smokovec – Hrebienok – Sliezsky dom
• druhá spodní varianta byla: Sliezský dom (symbolický start)– Tatranská Polianka (po cestě), zde ostrý start – Vyšné Hágy - Batizovské pleso - Sliezsky dom
• na startu prvního ročníko stanulo okolo 150 závodníků
• kategorie„Horští běžci“ jsou závodnici nevlastnící průkaz horolezce či skialpinisty
• startuje se po dvojicích v minutových intervalech. První ženy a veteráni, nakonec muži
• nejvíce vítězství získal Milan Madaj 10x, přičemž poprvé stanul na nejvyším stupínku v 21 letech
• 2 borci mají 18 startů z dosavadních 19 ročníků
• ženy a veterání nad 50 roků běží zkrácenou variantu (nebylo tak ovšem vždy), vypouští se druhá časovka, to znamená, že pokračují přímo ze Zbojnické chaty na Hrebienok
• dnešní podoba trati se ústalila teprve asi před šesti lety
• na žádném z předchozích ročníků nebylo prozatím nutno mít u sebe mačky a cepín
• letos poprvé musel mít každý závodník batoh, i kdyby jej měl prázdný
• v ceně startovného je tričko, odznak a sobotní oběd
• sobotní večer je hodně dlouhý ... Zlatý bažant a hořec je moc dobrý ...

Reportáž:

Závod známe již delší dobu, ale letos konečně vše klaplo a tak s Klárkou v deštivém a sychravém počasí uháníme k Tatrám. V Tatranské Poliance jsme v pátek po 21 hodině. Na chatu se necháváme vyvézt hotelovým autem (600,- Sk).

Na hotelu se ještě večer registrujeme. Startovné je 350,- Sk. Těšíme se na nějakou polévku, ale kuchyně je již v tuto dobu zavřená a tak se musíme spokojit s čajem s rumem a perníkem.

Na pokoji spíme s favority závodu, třeba tedy něco pochytíme.

V sobotu vstáváme před sedmou hodinou. Snídáme z vlastních zásob vločky s jogurtem a banánem. Po pár lžičkám nám to ale dnes leze i ušima.

Dozvídáme se, že výklad trati a start závodu je posunut u hodinu, tak si v restauraci dáváme na spravení chuti ještě škvarkovou pomazánku. Klárka toho později v první časovce litovala, mne sedla výborně.

U výkladu trati se potvrzuje, že nemusíme mít s sebou cepín ani mačky, ale povinně batoh a vibramové boty. Také je z důvodu nepříznivých podmínek a předpovědi počasí pro všechny stejná trať – zkrácená varianta. Limit pro muže 4 hodiny a pro ženy a veterány nad 40 roků 4.5 hodiny.

Svítí sice sluníčko, ale příjemně je pouze v závětří. Fouká studený silný vítr.

Startuje se po dvojicích s minutovými intervaly před hotelem. První dvojice vyráží na časovku v 10 hodin, Klárka pak v 10:01, můj startovní čas je až 10:18.

První časovka je pořádně do kopce a mám dojem, že spíše více jdu než běžím. Dle času se mi to asi jen nezdálo. Na nejlepší čas (24 min) ztrácím více jak 15 minut. Klárka na mne v sedle čeká (což ji pak možná stálo nestihnutí limitu). Dlhé pleso pod Gerlachem je celé zamrzlé a trať je z 90% po sněhu.

V sedle je povinné přezutí do Vibramů, bez nich nelze v závodu pokračovat. Sestup ze sedla je jištěn lany, které zde natáhla HS. Terén je strmý a balvany jsou pokryty sněhem a ledem.

Výstup do sedla Prielom je opět po zmrzlé skále a sněhu. Sestup je potom spíše sjezd než seběh. Skoro by se dalo se sedla již slyžovat.

Na Zbojandě, stejně jako bylo na konci první časovky, je k dispozici pro závodníky k občerstvení čaj.

Cítím se zatím v dobré pohodě, pouze času již není mnoho. Jana mi na základě času v první časovce předpovídá čas na druhé časovce kolem 50 minut a tak sebou musím hodit.

Na Hriebenku je možno nechat veškeré věci a převléci se do věcí, které nám sem pořadatelé ze Slezanu dovezli.

Závěrečná časovka není vůbec zadarmo, její délka je kolem sedmi kilometrů a je potřeba nastoupat ještě hodně výškových metrů. Pak ale spatříte Gerlach a poté i Slezan, a hnedle se běží lépe. Dvě minuty před koncem limitu dobíhám do cíle. Klárka bohužel na limit trošku zapomněla a utekl ji asi o 4 minuty, čím byla bohužel diskvalifikována.

Pokud to vyjde, přijedeme příště zase.

Odkazy