Hora Zinalrothorn (4 221 m) se nachází ve Walliských Alpách ve Švýcarsku. Jeho název je podle vesnice Zinal, která leží na severní straně a dále z německého slova Rothorn, což znamená červený vrchol. Poprvé byl slezen v roce 1864. Zinalrothorn má velmi dobrou kvalitu skály a nabízí velmi pěkné lezení na všech vystupových cestách. Proto má také pověst nejkrásnějšího lezení na 4000-vý kopec ve Valaisu. Nachází se mezi Matterhornem a Weisshornem a z každého úhlu pohledu vypadá jinak. Je také atraktivní protože, je výstup z vysoko položené chaty Rothorn poměrně krátký.

Předchozí článek - Täschhorn (4 491 m n.m.)? Děkuji, raději už ne!

Dnes je ve Švýcarsku státní svátek. V Zermattu bude velká oslava a noční ohňostroj. Nás to ale nechává chladnými a celý volný den si užíváme po svém. Takže jen poleháváme a relaxujeme v zázemí kempu. Vše ale stejně nakonec jednou končí, a tak už navečer začínáme balit batohy.

Večer trošku sprchlo, ráno tedy opět čekáme, než oschne stan. Původně jsme chtěli nechat auto zaparkované v kempu. Ale dnes byl na recepci nějaký nepřístupný recepční a místo očekávaných 7 franků chce 22 na den. Jedeme tedy najít parkoviště. Na konci Tasche po pravé straně (směr Randa) odstavujeme auto na parkovišti Taxi Fredy. S obsluhou se domlouváme na parkování zdarma, pokud si zakoupíme na TAXI do Zermattu i zpáteční lístek. Cena 24 franku, což nám přijde jako skvělý obchod.

Po letech zase v Zermattu. Naposled to bylo v roce 2OO3, kdy jsme úspěšně došli na skialpech Houte route z Chamonix do Zermattu. Stejné jako před léty, spousta turistů, krásných obchodů, květiny na balkónech, elektrotaxiky a samozřejmě nádhernýa majestátný Matterhorn.

V pekařství kupujeme chleba na dlouhou cestu a první uličkou za domem horských vůdců začínáme ostře stoupat.

U chaty Berggasthaus Trift dáváme svačinku. Potkáváme tam dvojici s vůdcem z bivaku Mischabeljoch, která právě sestupuje z chaty Rothornhutte, byli i na vrcholu Zinalrothorn. Zatím co mi jsme si dali den volna, oni jeli tři 4-tisícové vrcholy bez přestávky. Jiná liga, a to jim bylo podstatně více roku než nám.

Konečně jsme na chatě. Potkáváme tu českého vůdce (Haček) s českým klientem (Jirka), před pár lety ještě docela nepředstavitelné. Přišli na chatu přes Obergabel. Zítra jsou také na Zinalrothorn. U večeře sedíme ještě s polsko-francouzskou dvojkou a je veselo.

Snídáme o půl čtvrté a po čtvrté jsme již na cestě. Kousek za chatou na ledovci nasazujeme mačky a po nedlouhé cestě docházíme k místu, kde se musí žlábkem prostoupit skalní stěna. Je tu trošku rušno, protože zde jeden vůdce spadl. Hlavu má celou od krve a má něco i s nohou. Zkouší se vrátit s klientem po svých na chatu. Ale po pár metrech zjišťuje, že to nepůjde, a volá vrtulník.

Cesta není úplně orientačně jednoduchá. Přechází se před sněhová pole a kamenné srázy a mužíky moc vidět není. Konečně vidíme vrchol. Zdá se docela blízko, ale víme, že to je klam. Na rozdíl od Taschornu je zde ale krásná pevná žula, takže je lezení o poznání příjemnější. Tím, že jsme na konci, musíme na stanovištích čekat a předbíhat nechceme. Nakonec nic nás netlačí, počasí by mělo být dobré a dvojka před námi je od večeře známa PL-FR dvojka. Na vrcholu jsme tedy s nimi společně. Domlouváme se i na společném slaňování na sestupu. Máme dohromady 2x30 metrů, tak to snad bude lepší.

Nakonec byl sestup dlouhý, protože jsme slaňovali i to co bychom asi normálně slézali. A tím, že jsme byli na slaňování čtyři a lana se motala, tak to sestup neurychlilo, ale na druhou stranu s nimi byla příjemná společnost.

Kamarádi ze sestupu zůstávají na chatě, my ale musíme pokračovat dolů. Zítra máme vyzvednout Františka u babičky. Po desáté večer jsme v Zermattu a voláme taxi. Přijede asi za 15 minut. Sděluje nám ale, že musíme doplatit 22 franků k naší „zpáteční“ jízdence. Je již pozdě a to je příplatek za noční jízdu. Pokud bychom přišli do 17 hod, bylo by vše OK, tedy bez doplatku.

U auta se převlékáme a hned se vydáváme na zpáteční cestu do republiky. S tím, že po půlnoci někde na odpočívadle zastavíme a schrupneme.

Ve 2O hodin jsme doma a vítáme se s rodinou.

Co mne nejvíce štve na německých a švýcarských čerpacích stanicích je, že se na WC dostanete jen přes turniket po zaplacení. A to i když natankujete nebo si dáte snídani v bistru. Mimochodem ta snídaně byla skvělá. Za tu cenu bych sice mohl u nás chodit celý týden na obědy, ale byla to vlastně i taková oslava povedeného týdne.

Zdroj: mountwiki.com

JV hřeben normálka, SE-ridge (normal route)

AD-, III (občas), převážně II a I, 3.5 až 4 hodiny, 1050 výškových metrů na vrchol, mixová cesta

Může se hodit

Rothorn hute: 65 CHF/os (s polopenzí)
Taxi Tasch-Zermatt: 6 CHF
Taxi Tasch-Zermatt a zpět + parkovaní zdarma: 24 CHF (Taxi Fredy)

Odkazy

Zinalrothorn - www.lezci.com
Zinalrothorn - www.summitpost.org
Dlouhá cesta na Zinalrothorn
Berggasthaus Trift
Zinal Rothorn - mountwiki.com