V Gálfyho stopách na Granátových věžích

Velická dolina je 6 km dlouhá, terasovitá dolina, leží pod východními svahy mohutné rozsochy Gerlachovského štítu (2654 m n.m.) – nejvyšší tatranský vrchol s charakteristickým kotlem na jižním svahu.

Nad první skalní terasou při Velickém plese stojí turisticky vyhledávaný horský hotel Sliezský dom. Za plesem chodník (zelená) stupá přes další práh – Večný dážď do přitažlivé travnaté části Kvetnica se zanikajícím plesem stejného jména.

U Dlheho plesa v závěru doliny chodník zajištěný řetězy stoupá do sedla Poľský hrebeň.

Dobrá předpověď počasí s přílivem teplého vzduchu slibuje nádherný víkend. Před sedmou hodinou ráno jsme u závory a čekáme na Land Rover které nás vyváží k chatě. Klárka cestou zpovídá řidiče. Dozvídáme se tedy, že ukradené řetězy z Batizovské próby se prý našly pod stěnou, že medvědi tu jsou, nedávno prý jednoho autem naháněl.

Zdroj: http://www.tatry.nfo.sk

Na chatě čeká Palec na Filipa. Ostatní zasloužilí členové oddílu již šli tzv. Martinkou na Gerlachovský štít. My jdeme s Klárkou do Velické stěny.

Celý týden probíhá na chatě sraz JAMES - 80. ročník THT (Tradičných horolezeckých týždňov). Je zde tedy řádně plno a rušno, a tak nezbývá než spát ve spacáku na chodbě.

V neděli pak jdeme lézt s Klárkou do Granátové stěny. Luďek s Filipem mají stejný plán ale oproti nám dřívější nástup. My se na vrchol dostáváme až kolem 18 hodiny.

Lezení ve Velické i Granátové stěně lze jen doporučit. Cesty vedou převážně v pevné skále. Lze dobře odjistit frendy, čoky a smyčkami. Nějaké staré skoby lze potkat většinou jen na štandech, vyjímečně lze narazit na nějakou postupovou. Směry cest jsou většinou jasné jen v prvních délkách, ve stěně je pak orientace komplikovanější.

Sestup z vrcholů stěn je rychlý a snadný po Granátové lávce. Z Velické stěny je rychlejší sestoupit po lávce směrem doprava (směr k ústí Velické doliny) z Granátové stěny pak doleva (směr k Polskému hřebeni).

Odkazy